Řada z nás vnímá, že v souvislosti s klimatickou změnou setrvale roste počet dní s tropickou teplotou (30 stupňů Celsia a více). V současnosti jich je 15-34 za rok, oproti 80. létům minulého století, kdy jich bylo 10-15 (zdroj: ČHMÚ). Zároveň roste význam stromů a obecně zeleně jako významného prvku pro ochlazování měst i krajiny. Platí také, že kvůli klimatickým extrémům je stále obtížnější a dražší vypěstovat nový strom tak, aby se dožil ve zdraví dospělosti a měl před sebou dlouhou perspektivu. Stromy, které dnes sázíme, se dožijí nejčastěji řádově desítky let.
Proč si stromy zaslouží ochranu
Výše zmíněné důvody vedou k tomu, že se v posledních letech klade zvýšený důraz na ochranu stávajících stromů, protože jejich ekologický i krajinotvorný přínos je nenahraditelný. Během staveb a rekonstrukcí je běžné, že investor zahrnuje do smlouvy nutnost dodržování platných norem a standardů na ochranu dřevin. Kromě Technické normy ČSN 83 9061 (839061) —Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích, se investoři často odkazují i na platný standard Agentury pro ochranu přírody a krajiny 01 002 Ochrana dřevin při stavební činnosti.
Jaké jsou nejdůležitější zásady, které musí stavebník dodržet?
- Dendrologický průzkum: Identifikace dřevin, které budou během stavby chráněny, a které budou pokáceny.
- Ochranné pásmo stromu: Vymezení prostoru kolem dřeviny, kde platí přísný zákaz mechanického poškozování, hutnění půdy nebo ukládání materiálů. Ochranné pásmo musí zakresleno v projektové dokumentaci a materiály určené k ochraně dřevin musí být součástí rozpočtu. Vhodné je i stanovení přístupových cest tak, aby nebyly poškozovány dřeviny v lokalitě, například hutněním půdy.
- Zákaz skládek a deponií: V rámci stavby je nutné zamezit umisťování stavebních materiálů, stavební suti, výkopků či vylévání ropných látek a chemikálií do blízkosti kořenového systému.
- Ochrana kmenů a korun: Stavební firma musí před zahájením prací zajistit ochranu kmene i kořenového prostoru. V praxi se nejčastěji jedná o pevný plot a rozprostření materiálu, který chrání půdu v blízkosti stromu proti zhutnění.
- Šetrné výkopy: Pokud je nutné realizovat výkop v kořenovém prostoru, je vhodné odhalit kořeny stromu vzduchovým rýčem, výkop provést ručně a v žádném případě nepřerušovat kořeny o průměru větším než 3 cm. Odhalené kořeny je nutné chránit navlhčenou textilií a výkop je nutné rychle uzavřít.
Jak jsme na tom ve Starém Plzenci
Během svého působení v komisi životního prostředí jsem se opakovaně snažila prosazovat, aby se při stavbách, jejichž investorem je naše město, dodržovaly výše uvedené zásady ochrany dřevin. Podporu jsem nacházela i u některých členů rady města. Ti však neměli možnost ovlivnit, jak budou stavební práce ve skutečnosti probíhat.
Bohužel tak až na čestné výjimky zůstávaly pokyny pro ochranu dřevin pouze přílohou smlouvy a jejich dodržování se důsledně nekontrolovalo ani nevymáhalo. To byl ostatně jeden z důvodů, proč jsem po letech rezignovala na členství v komisi.
Stavební práce v blízkosti rotundy sv. Petra a Pavla
I přes předchozí negativní zkušenosti jsem byla překvapená, jakým způsobem a v jakém rozsahu probíhají „drobné stavební práce“ v blízkosti rotundy. Výstavba schodiště se odehrává v bezprostřední blízkosti starého dubu a v jeho kořenovém systému. Dub není nijak ochráněn. Práce probíhají v období sucha a extrémních veder, kdy může být každý zásah pro dub i okolní vegetaci kritický. Chráněná není vegetace v blízkosti příjezdové cesty. Kromě chybějící ochrany proti zhutnění na příjezdové cestě jsou patrné rány na dřevinách, které způsobila těžká technika. Rozsah škod si můžete sami prohlédnout na fotografiích. Přečtěte si také článek Evy Míchalové, která problém popisuje z pohledu archeologa.
Memento
Vlastně nevím, co bych měla napsat závěrem. Přijde mi, že neexistují slova, která by vystihla smutek a rozhořčení nad tím, jakým způsobem se naše město chová ke stromům. Na začátku jsem zmínila, že v zahradnické branži, ve které působím, se říká, že kvůli klimatické změně už nejspíš nevypěstujeme velké majestátní stromy, které budou na stanovišti stovky let, a které bude obdivovat několik generací. O to víc bychom si měli vážit těch, které tu s námi ještě jsou.
