Komise zřizuje rada města. Jejich členové poskytují členům rady města odborná stanoviska a doporučení pro rozhodování. Obvykle v nich zasedají odborníci z řad veřejnosti a zastupitelé. Náplň komisí může být různá – od životního prostředí přes bezpečnost až po školství a kulturu.
V komisi pro životní prostředí jsem působila jako předsedkyně od jejího založení, tedy necelá dvě volební období. Fungování komise nikdy nebyla žádná idyla, bez ohledu na to, kdo zrovna seděl na radnici.
V prvním volebním období byl kámen úrazu naše zamítavé vyjádření k plánu vybudovat cyklostezku podél sedleckých rybníků, při jejíž stavbě by došlo ke značnému zásahu do biologicky cenného území. Po tomto dokumentu už s námi vedení města příliš nekomunikovalo. Fungovali jsme především jako konzultanti k projektům, jako je zdvojkolejnění.
V současném volebním období byla hlavně zpočátku situace lepší. Měli jsme možnost spolupracovat na některých zásadních dokumentech, jako byla studie odtokových poměrů nebo program rozvoje města.
Narazili jsme až v době, kdy jsme se dozvěděli, že město plánuje nákup robotické mulčovací sekačky. Členy komise vždy byli profesionálové z oblasti realizace a údržby zeleně nebo z řad ekologů. Z mnoha důvodů jsme tento nákup v hodnotě vyšších statisíců korun považovali za problematický. Přesto jsme neměli prakticky žádnou možnost se k němu vyjádřit, a to ani s ohledem na naši kvalifikaci.
Jako výjimečnou formu protestu jsme po souhlasu všech členů komise vydali usnesení, že komise ukládá radě města s námi tento nákup konzultovat. Zde je důležité vysvětlit, že komise nemůže radě města nic ukládat a usnesení tohoto typu musí rada města zamítnout. Komise může pouze doporučovat a rada města toto doporučení bere na vědomí, ale nemusí se jím řídit.
Náš „protest“ měl podle vyjádření některých členů rady města na jejím jednání bouřlivý ohlas a rada podle očekávání naše usnesení zamítla. Sekačku následně město koupilo.
To, co po tomto incidentu následovalo, pro mě osobně nebylo příjemné. Pan starosta se mnou komunikoval stylem, který podle mého názoru neodpovídal situaci, a já osobně jsem ho vnímala jako ponižující. Přesto jsem ještě na svou funkci nerezignovala.
Potom se vývoj prakticky zopakoval jako v předchozím volebním období. Materiálu k projednání ubývalo a schůzky jsme svolávali s vlastními podněty nebo s podněty od Martina Starka.
Opakovaným tématem našich schůzek byla snaha přimět vedení města k dodržování ochrany dřevin na staveništích. Město tento standard přikládalo ke každé smlouvě, v praxi ho ale nikdo nedodržoval. K jeho porušení docházelo prakticky při každé stavbě v režii města. Markantní to bylo například během stavby sportovní haly, kdy na porušení upozorňoval i místní orgán pro ochranu přírody a krajiny.
Vedení města všechna tato doporučení ignorovalo, případně házelo veškerou vinu na stavební firmy.
Ve druhé polovině roku 2025 už jsem s ohledem na výše zmíněné skutečnosti neviděla důvod, proč bych měla ve funkci pokračovat, a rezignovala jsem.
Jsem ráda za všechny skvělé lidi, které jsem v komisi poznala. A těší mě, že komise nadále pokračuje pod novým předsedou, kterého považuji za velice dobrého a poctivého člověka.
