Travnaté plochy jsou nedílnou součástí městské zeleně. Občané je vnímají jako důležitý prvek veřejného prostoru, který při správné údržbě pomáhá zadržovat vodu, snižuje prašnost, podporuje biodiverzitu a má i důležitou rekreační a estetickou funkci. Jak má tedy správná údržba vypadat?
Nejdříve je potřeba říci, že způsob údržby závisí na funkci, kterou od trávníku očekáváme. Trávníky můžeme dělit na:
- Okrasné – nesnesou sešlapávání, jejich zálivka i údržba jsou velmi intenzivní.
- Rekreační – snesou sešlapávání, údržba i zálivka jsou středně náročné.
- Sportovní – snesou nárazově vysokou zátěž, zálivka i údržba jsou intenzivní.
- Krajinné – luční porosty s možností pastvy, s extenzivní údržbou.
Ve městě najdeme nejčastěji trávníky rekreační a krajinné. O nich si proto povíme více.
Rekreační trávníky
Základem odolného rekreačního trávníku je jeho druhové složení. Dnes při zakládání trávníků volíme druhově pestré směsi, které kromě trav obsahují i dvouděložné rostliny – nejčastěji jeteloviny a rostliny z čeledi hvězdnicovitých. Právě ty pomáhají udržet trávník zelený i v době, kdy trávy vlivem horka žloutnou a přecházejí do letní dormance. Kvetoucí nízké trávníky jsou navíc přínosem pro hmyz.
Správná údržba spočívá především v sečení. Nevhodné je mulčování porostů, které může vést k přehnojení z rozkládající se biomasy a následnému úbytku dvouděložných rostlin. Rekreační trávníky proto vždy sečeme sekačkou se sběrem. Při seči bychom měli odstranit nejvýše třetinu původní výšky trávy. Výška seče by měla být ideálně 10 cm. Takto vysoká tráva lépe odolává extrémním teplotám. Bohužel technika, kterou města běžně nakupují, je určena pro intenzivní sečení a nelze ji na takovou výšku nastavit.
Dalším důležitým faktorem je teplota, při které se seče. Sečení je možné i během letních dnů, zejména v ranních hodinách, pokud nejsou podmínky pro trávník příliš stresující. Plošné sečení je nutné přerušit, pokud dlouhodobě trvají vedra a sucha.
Pravidelná seč je pro rekreační trávníky zásadní, protože zabraňuje množení jednoletých plevelů, a to zejména ječmene myšího, který je kvůli svým osinám nebezpečný pro domácí zvířata. Zároveň platí, že sečení pobytových ploch je jednou z nejvyšších položek v rozpočtu na městskou zeleň.
Krajinné trávníky – louky
Obliba lučních porostů mezi veřejností dlouhodobě roste. Louky nebo luční pásy se vracejí i do center měst, kde nahrazují nevyužívané rekreační trávníky nebo jsou alternativou k finančně náročným trvalkovým výsadbám. V posledních letech roste i význam správně udržovaných lučních porostů jako odolného zeleného a kvetoucího prvku ve vyprahlé krajině. Údržba luk je podstatně jednodušší a levnější než sečení pobytových trávníků.
Podstatné je načasování první seče, která probíhá v době, kdy kvetou kopretiny. Posečená biomasa se suší na seno nebo se alespoň nechává ležet do doby, než proschne. Potom se z celé plochy vyhrabe, aby nedošlo k přehnojení porostu, které vede k nežádoucímu rozvoji plevelných druhů. Druhé sečení proběhne podle možností na konci srpna.
Ideální je mozaiková seč. Louka se při ní seče postupně tak, aby neposečené části poskytly hmyzu úkryt i potravu.
Pro louky je nevhodné mulčování. Mulčovací nože mohou poškozovat hmyz a drobné obratlovce. Podstatné je i výše zmíněné přehnojení porostů, které vede k úbytku biodiverzity.
Ekonomicky i ekologicky? Jde to.
Epizody veder a sucha, které se vyskytují stále častěji, vedou v řadě měst k úvahám, jak nastavit údržbu zelených ploch tak, aby plnily ekologickou funkci a zároveň jejich údržba příliš nezatěžovala městskou pokladnu.
Ideální je, pokud si město nechá vyhotovit pasport zelených ploch a následně vyhodnotí, které plochy je nezbytné zachovat v pobytovém režimu. Tyto plochy jsou následně sečeny a udržovány tak, jak bylo popsáno výše. Ostatní plochy je vhodné postupně převést na extenzivní údržbu.
Důležité je také to, aby sečení mělo systém. V samosprávě by měl být jeden člověk odpovědný za údržbu travnatých ploch, který dohlíží na dodržování metodiky sečení včetně rozvrhu ploch.
Zejména v malých městech se často setkáváme se sečením na přání. Do sečení pak promlouvá vedení města, které slibuje okamžité nasazení sekaček na základě požadavků jednotlivých občanů, obvykle bez znalosti nastaveného systému a metodiky. Jak ekonomicky náročný takový chaos je, si pak lze snadno domyslet.
