Přes 40 % zemědělské půdy v naší zemi je ohroženo zrychlenou vodní erozí. Nadměrné erozní vymývání půdy je následek intenzifikace zemědělství, kdy při zcelování pozemků byly zrušeny prvky, které erozi účinně omezovaly. Jednalo se o meze, zatravněné údolnice, polní cesty, remízky atd. Výsledkem toho je, že máme v současnosti největší souvislé půdní bloky v Evropě.
Ani katastr Starého Plzence a Sedlce není výjimkou. Naposledy v roce 2024 jsme byli svědky několika erozních událostí, kdy voda a bahno z polí skončily na silnicích nebo v ulicích města. Dokonce byla zavalena železniční trať mezi Koterovem a naším městem. Co k této události vedlo můžeme dobře ilustrovat na dvou snímcích:
Obrázek 1 Letecký snímek z roku 1938. Zdroj: ags.cuzk.cz
První snímek pochází z roku 1938. V levém horním rohu je na něm patrná Ostrá hůrka, pestrá mozaika polí, které jsou zásadně založena po vrstevnici, mezi poli se kroutí malý potok.
Obrázek 2 Snímek z roku 2025. Zdroj: mapy.cz
Na druhém snímku je současný stav. Z malých pestrých polí je jednolitý blok, potok byl zatrubněn, pole jsou založena po svážnici. Je nutné také dodat, že pole leží na mělce uloženém skalním podloží a půdní vrstva je tedy s ohledem na sklon svahu nestabilní. Bylo jen otázkou času, kdy při extrémních srážkách dojde k erozní události, které jsme byli svědky.
Proč je eroze problém
Eroze způsobuje nevratnou degradaci zemědělské půdy. S postupným erozním vymýváním mizí humusový horizont, zásadně klesá úrodnost i bonita zemědělské půdy a tím i její cena, případně výše pachtu, kterou mohou vlastníci požadovat. Eroze znehodnocuje majetek vlastníků zemědělské půdy a může vést k potenciálním škodám na majetku cizím. V současné době je maximální ztráta půdy v ČR vyčíslena na přibližně 21 mil. tun ornice za rok, což lze vyjádřit jako ztrátu minimálně 4,3 mld. Kč ročně. Je potřeba zdůraznit, že se nejedná o vyčíslení škod způsobených na majetku, ale pouze o finanční vyjádření ztráty půdy na základě ceny zeminy (zdroj: mze.gov.cz).
Klimatická změna ohrožuje zemědělskou půdu
V důsledku klimatické změny se mění rozložení množství srážek během roku. Laicky řečeno: Spadne stále stejné množství srážek, ale toto množství je koncentrováno do menšího počtu dní, než tomu bylo dříve. Proto jsme stále častěji svědky přívalových dešťů, které způsobují problémy.
Pro odolnost půdy proti vodní erozi je zásadní zejména struktura půdy, obsah humusu, zrnitost a její vlhkost. Nejvíce bude očekávanou klimatickou změnou ovlivněna pravděpodobně vlhkost půdy, která má vliv na odtok a současně působí výrazně na soudržnost půdy.
Z uvedených úvah lze shrnout, že dopad očekávaných klimatických změn se projeví na některých faktorech ovlivňujících erozní procesy. Tyto změny ovlivní intenzitu erozních procesů a tím i erozní ohroženost půd. Celkově je možné podle uvažovaných klimatických scénářů odhadovat, že erozní škody budou v roce 2030 až dvojnásobné ve srovnání se současným stavem. (zdroj: mze.gov.cz)
První žaloba
V současné době mají soudy na stole první žalobu, která se týká opakovaných erozních událostí na zemědělské půdě. Tuto žalobu podali vlastníci zemědělské půdy na zemědělce, kteří na jejich půdě hospodaří a kteří neochránili půdu před nadměrnou erozí. Vlastníci se domáhají okamžitého ukončení pachtu.
S ohledem na rostoucí počet i frekvenci erozních událostí se dají také očekávat první žaloby o náhradu škody na majetku způsobené vodou a bahnem z nedostatečně zabezpečených polí.
Zásadní pro evidenci erozních událostí a následnou úpravu hospodaření na dotčené zemědělské půdě je hlášení událostí v Monitoringu eroze na http://me.vumop.cz.
Eroze – informační systém a zákonný rámec
Erozní ohroženost půdy může každý vlastník ověřit na půdních mapách na stránce https://mapy.vumop.cz/, je možné také využít erozní kalkulačku na . Hospodaření na erozně ohrožených půdách v současné době reguluje vyhláška č. 240/2021 Sb. a navazující vyhláškou č. 82/2026 Sb., která stanovuje závazný postup pro monitoring eroze zemědělské půdy. Platné předpisy nicméně určují pouze minimální nutné postupy pro ochranu zemědělské půdy a zdaleka nepokrývají rizika spojená s extrémnímu meteorologickými událostmi. S ohledem na výše řečené je proto nutné chránit půdu nad rámec uvedených zákonných požadavků. Nadstandardní ochranu půdy je možné výslovně uvést i do pachtovní smlouvy.
Jak ochránit půdu před erozí
Na začátku je nutné uvést, že erozi na ohrožených půdách nelze úplně zabránit, ale lze ji výrazně zpomalit. Opatření můžeme rozdělit na
- organizační (např. změna velikosti půdního bloku, pásové pěstování plodin)
- agrotechnická (např. pásové obdělávání půdy, půdoochranné postupy, úzké řádky)
- technická a biotechnická (např. příkopy, průlehy, polní cesty, meze, remízky)
Co mě to bude stát?
Dodržování standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy je v České republice podmínkou pro vyplácení přímých podpor a dalších vybraných dotací. Pro provedení nadstandardních opatření (meze, remízy, obnova polních cest) je možné získat dotace nebo podporu z různých zdrojů. Poradním orgánem je Agentura pro ochranu přírody a krajiny, dotace každoročně vypisuje i Plzeňský kraj.
Od roku 2024 jsou od daně z nemovitosti osvobozeny všechny krajinné prvky, které jsou zapsány v LPIS. Může se jednat o meze, terasy, travnaté údolnice, příkopy, mokřady i skupiny dřevin. Zápis v LPIS je významný i pro případnou kontrolu ze strany ÚKZUZ, kdy se minimalizuje riziko krácení dotací kvůli přesahu prvku na obdělávanou zemědělskou půdu.
Pro vytvoření krajinného prvku není ani nutné vynětí ze ZPF, které bylo dříve požadováno. Zemědělci, kteří jsou zařazeni do systému SZP mohou nadále na krajinné prvky pobírat dotace, a naopak vytvoření krajinných prvků je i podmínkou pro žádost o některé typy dotací.
